DevOps

Jistě většina z vás zná situaci, kdy se projekt chýlí ke konci a před vámi je akceptace a předání do provozu. A začíná přetahovaná, zda jsou splněny všechny definované podmínky pro předání. V lepším případě jde o administrativní průtahy a v horším, kdy se objeví chyby, nastanou nedorozumnění a svalování viny ať už na stranu vývoje např. nedostatečná kvalita kódu a testů nebo na stranu provozu např. špatně připravená infrastruktura atd. Velkou roli v tom hrají rozdílné cíle obou týmů, kdy vývojáři chtějí časté změny a agilitu, naproti tomu provozní týmy usilují o co nejmenší množství změn a stabilitu produkčního prostředí. I proto vznikla v roce 2009 iniciativa DevOps, která se zabývá těmito tématy a dává doporučení a návody jak tento problém řešit.


Ale co to vlastně DevOps je? DevOps je složenina anglických výrazů Development a Operations. Je to přístup k vývoji software, který zdůrazňuje komunikaci, spolupráci a integraci mezi vývojářem a odborníky na informační technologie z provozu. DevOps je reakcí na vzájemnou závislost vývoje softwaru a IT provozu.

DevOps zatím není přesně zdokumentovaný tak jako je to například u ITIL®, Agile, Prince2®, Cobit, apod. Není konkrétním nástrojem, technikou, procesem či pracovní pozicí ani novým týmem ve vaší organizaci.
DevOps představuje zastřešující koncept, který napomáhá hladké spolupráci vývoje a provozu prostřednictvím vysoké úrovně kooperace, sdílení rizik, transparentnosti, automatizace a přijímáním změn.
Tento koncept je taktéž podpořen novými technologiemi a nástroji, které podporují a automatizují jak vývoj, testy a nasazení, tak správu a monitoring, ať už na aplikační úrovni, nebo na úrovni infrastruktury.


A jak to všechno vzniklo?
Historie vývoje a provozu respektive inkubace DevOps sahá daleko do minulosti, v podstatě do doby, kdy byl napsán první programový kód. Pojďme se na to podívat pohledem současnosti a začněme v roce 2003 kdy firma Google zaměstnala Bena Treynora, aby vytvořil a vedl oddělení provozu. Toto oddělení spravovalo produktivní prostředí oddělené od vývojového, zatímco velmi úzce spolupracovalo s vývojáři na hladkém nasazení změn, při zachování 99,97% dostupnosti pro koncové uživatele.
Dalším milníkem DevOps byl rok 2009, kdy firma Flickr zkombinovala vývoj a provoz ve snaze vyřešit problémy mezi těmito odděleními. Tento koncept integrovaného vývoje a provozu do automatizované infrastruktury poprvé veřejně představili John Allspaw a Paul Hammond na O’Reilly Velocity Conference.
Taktéž v roce 2009 belgický inženýr Patrick Debois zorganizoval konferenci s názvem Agile System Administration a pro organizaci použil Twitter, kde vytvořil hashtag #DevOps, odkud se zrodil současný název. Od té doby, se tato konference již pod novým názvem DevOps Day pořádá pravidelně po celém světě a slouží profesionálům z vývoje a provozu jako platforma pro diskusi o automatizaci, testování, bezpečnosti a organizační kultuře s cílem předcházet nesrovnalostem mezi dev a ops.


Konceptuální rámec pro měření připravenosti organizace na adopci DevOps, nebo vyhodnocení vyspělosti DevOps v organizaci, se nazývá CALMS a má následující oblasti:

  • Culture – kultura musí podporovat změny, spolupráci, komunikaci a experimentování
  • Automation – automatizace manuálních procesů, které lze automatizovat a vylepšovat je tak
  • Lean – použití lean principů pro zjednodušení toho, co zjednodušit lze
  • Measurement – stanovení metrik pro měření a následná zlepšení
  • Sharing – smyčky zpětných vazeb, neustálé učení a zdokonalování se, sdílení zkušeností a učení se z chyb

Nakonec se pojďme podívat na report a průzkumy, které porovnávají využití DevOps v organizacích. Výsledky letošního průzkumu ukázaly, že hlavní tři ukazatele celkové výkonnosti organizace jsou kultura, investice do DevOps a IT výkonnost. Dále na základě zjištěných informací, organizace využívající DevOps nasazují změny až 30x častěji a nasazení změny je 200x rychlejší. Také při nasazování změn mají tyto organizace o 60% méně chyb a v případě, že se nějaká chyba vyskytne, tak obnovení služby po zjištění incidentu je 168x rychlejší. Výše uvedená čísla jasně ukazují vysokou přidanou hodnotu DevOps zejména v rychlosti, frekvenci a kvalitě nasazování změn, což je v současném světě digitalizace a rychle se měnících podmínkách na trhu jeden z klíčových parametrů úspěšné organizace.


Zdroje:

BestPracticeDevOps

DevOpsAtlassian

DevOpsCalms



Soubory k článku

2015-state-of-devops-report.pdf
Sedlmajer Pro Redakci
Redaktor
Michal Sedlmajer
Autor: Michal Sedlmajer
Ohodnoťte článek

Přidat komentář

Registrace

Registrujte se pomocí

nebo

Klasická registrace

*
*
*
*
*
Souhlasím se zpracováním osobních údajů dle Zásad pro následující účely:
×