Agile Lean Europe 2018 - Projectman na výjezdu

Agile Lean Europe je setkání agilních leaderů, která se každý rok pořádá v jiné zemi v rámci Evropy, jak už samotný název napovídá. Tento rok se agilní nadšenci sešli v Curychu, kde na 3-denní akci sdíleli svůj pohled na téma “power transformation”.

Tato ne-konference je zajímavá především svým formátem - speakerů je zde známo poskrovnu a program na téhle akci nenajdete. ALE používá tzv. “open space technology”, která umožňuje samotným účastníkům vytvářet program na místě a dovoluje tak všem, aby přispěli k obsahu. Tento rok byl facilitátorem ranního open space Steve Holyer, který prezentované návrhy na jednotlivé “sessions” drobně moderoval. Hlavní hvězdou konference byl jeden ze zakladatelů ALE Jürgen Appelo.

Prostorem, který organizátoři zvolili pro letošní ročník, byla bývalá elektrárna a dnes jedna z kanceláří curyšského ImpactHubu, Kraftwerk Inovation Space. Tato neobvyklá budova skvěle doplňovala netradiční formát ne-konference a pobízela k interaktivitě. Dokonce bylo možné vést až tucet sezení či workshopů ve stejný čas. Díky horkému počasí se spousta lidí také vydávala hledat stín a čerstvý vzduch k nedaleké řece, kam přesouvali diskuzi na prezentovaná témata.

Já jsem byla letos na ALEu nováčkem, a ne-konference pro mě hned začala zajímavým tématem - Manuel Küblböck ze společnosti Gini vedl sezení na téma “Decision making when there are no bosses/Rozhodování bez šéfů”. Podělil se zde o svůj názor, že skutečnou efektivitu můžeme nalézt pouze tehdy, pokud se budeme soustředit na vzájemnou shodu, ne souhlas. Místo toho, abychom se snažili o to, aby všechny strany souhlasily s navrhovanou změnou, zdůrazňuje důležitost nalezení případných námitek a poté doporučuje novou ideu jednoduše otestovat. Také se domnívá, že rozhodnutí by měla být vždy dělána těmi, kdo je posléze uskutečňují, jsou jimi přímo ovlivňováni a musí s nimi být tedy ztotožněni. Pokud vás toto téma zaujalo, zde najdete Manuelův tweet, kde se můžete dočíst více.

“How to fire people the agile way/Jak agilně vyhazovat lidi” bylo dalším relevantním tématem, které stálo za účast. Tato session nebyla nikým vedená, jednalo se pouze o diskuzi, jednotliví účastníci tedy hovořili o svých zkušenostech a názorech. Došli jsme společně k tomu, že i zde je nutná v souladu s agilními principy co největší transparentnost, a to jak ze strany zaměstnavatele, spolupracovníků, tak i samotného “firee” - tedy toho, kdo je propouštěn. Je nezbytné definovat, jaké důvody zaměstnavatele k propuštění vedly, co je mohlo způsobit ze strany propouštěného a jak celou situaci vnímali spolupracovníci. Tato analýza je důležitá především proto, aby se podobným problémům dalo v budoucnosti předcházet.

Nicméně nejpůsobivějším blokem, kterého jsem se však účastnila, byly “Liberating Structures” od Silvie Taylor. Představila nám zde jednotlivé techniky, které pomáhají lépe zahrnout a zapojit jednotlivce v rámci organizace. Dle jejího názoru lidé lépe pracují a jsou výkonnější, pokud skutečně spolupracují a cítí se v daném prostředí bezpečně. Jednou z technik je například “Improptu networking”. Účastníci si měli nalézt do dvojice neznámého člověka a v daném časovém limitu (2min na každého člověka ve dvojici, celkem 3 kola - pokaždé s novým partnerem) s ním probrat následující otázky: “What big challenge do you bring to this gathering? What do you hope to get from and give this group or community?/S jakým těžkým úkolem přicházíte na toto shromáždění? Co doufáte, že si odnesete a naopak přinesete od této komunity?”. Tato struktura má sloužit především k seznámení, prolomení ledů, dodání pocitu komunity a prohloubení otázek, které si s sebou účastníci přinášejí. Další technikou je pak “Troika consulting”, řešení problému ve trojicích. Střídavě jeden ze trojice přednese problém, druzí dva "konzultanti" mu kladou upřesňující otázky a v posledním bloku dvojice konzultantů diskutuje, jak by přednesenou záležitost řešila. Toto jednoduché cvičení přináší nejen prohloubení vztahů, ale i vzájemné koučování a nalézání řešení zdánlivě neřešitelných problémů.

První večer se v rámci tradice nesl v podobě “Dinner with a stranger/Večeře s cizincem”. Náhodní návštěvníci ALE 2018 tak měli příležitost strávit večer s někým, koho neznají, seznámit se a do sytosti networkovat.

Tým Projectmana strávil na ALE jen 2 dny ze 3, přesto jsme ale Švýcarsko opouštěli s plnou hlavou nápadů a podnětů ke strávení. Odnesli jsme si mimojiné i spoustu tipů na rozšíření naší odborné knihovny (vložit odkazy na nové knížky). Podrobnou ochutnávku toho, jak to na nekonferenci vypadalo, najdete zde.

Agile Lean Europe 2018 byla o transformaci síly. Velkým a důležitým poznáním, které si z ALE odnáším, je opouštění striktně nastavených procesů a na místo toho být schopnost se přizpůsobit různorodým nástrojům a technikám, umožňující překonat každodenní překážky - a to nejen v práci.

Rádi bychom za Projectmana poděkovali nejen organizátorům, ale všem, kteří k úspěšnému průběhu akce přispěli a podělili se s námi o své myšlenky. Už teď se těšíme na příští rok!


Související téma

Redaktor
Ria Hörnerová
Autor: Ria Hörnerová
Ohodnoťte článek

Přidat komentář

Registrace

Registrujte se pomocí

nebo

Klasická registrace

*
*
*
*
*
Souhlasím se zpracováním osobních údajů dle Zásad pro následující účely:
×