Co si odnášíme z AI Transformace 2026: kompetence rozhodují víc než nástroje
AI strategie je oxymoron
Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, otevřel konferenci provokativně: 75 % českých firem dnes řeší svoji AI strategii, což je paradoxně problém. Strategie má být byznysová, AI je cesta k jejímu naplnění. „AI strategie je bulls*it," zaznělo na úvod.
Přidal paralelu mechanického Turka — stroje, který navenek porážel šachisty, ale uvnitř seděl člověk. Dnes to v mnoha firmách vypadá podobně: navenek moderní AI řešení, uvnitř pár lidí a Excel. AI se lepí na procesy jako buzzword, místo aby začínala od problému.
Správné pořadí je jiné: nejdřív problém nebo příležitost, pochopení potřeb, pak cíl a teprve pak řešení, které může, ale nemusí, zahrnovat AI.
Rok 2026 je rokem kontextu
Jedna z nejsilnějších přednášek konference pojmenovala posun, který mnoho firem ještě nestihlo zachytit. Nejde tolik o to, jaké nástroje používáme. Jde o to, jak pracujeme s kontextem — jak ho řídíme, sdílíme a využíváme při rozhodování.
Zaznělo také, že 80 % propouštění označovaného jako „způsobené AI" je ve skutečnosti klasický cost cutting s lepším PR. A že KPI AI adopce nejsou počty use cases ani titul „nejlepší pilot roku". Problém totiž nejčastěji není v tom, co zvládne nebo nezvládne agent, ale v kompetencích lidí, kteří s ním pracují.
Suverénní organizace chrání svoji inteligenci
Jeden z konceptů, který stojí za to přenést do praxe, je „AI suverénní organizace". Taková organizace ví, které kompetence jsou pro ni strategické a ty do AI neoutsourcuje. Svoji inteligenci považuje za aktivum a chrání ji.
S tím souvisí i institucionální zodpovědnost: férové algoritmy, transparentnost vůči zaměstnancům i zákazníkům, jasné odpovědi na otázku, co AI dělá dovnitř i ven. Organizace, která tohle neřeší, není jen nepřipravená, je nezodpovědná.
„Transformace není závod v počtu use cases. Je to rozhodnutí, jakou organizací chcete být."
Kompetence jsou dluh, který většina firem ignoruje
Jan Zajíc z BIQ Group to pojmenoval přesně: AI není technologická, ale kompetenční změna. Nástroje mají všichni přibližně stejné. Rozdíl je v lidech.
Firmy intenzivně řeší technologický dluh a přitom přehlížejí ten kompetenční. Přitom nestačí naučit lidi promptovat. „Promptování není myšlení a efektivita není hodnota." Kompetence, které budou rozhodovat, jsou jiné: práce s nejistotou, formulace dobrých otázek, systémové myšlení, rozhodování s neúplnými daty.
Největší hodnota AI přitom není automatizace. Je to nástroj pro rozvoj lidí, kvalitní sparring partner, který myšlenky zkouší, testuje a zpětně napíná.
AI transformace je úspěšná až ve chvíli, kdy se změní způsob, jak se lidé učí.
Governance není brzda, je podmínka
Opakujícím se tématem napříč přednáškami — od práva přes kyberbezpečnost až po telco — bylo, že AI governance není o zpomalení. Je o tom, umožnit bezpečné škálování.
Konkrétně to znamená: jasnou roli s průřezovou funkcí (Head of AI nebo ekvivalent), definovaná pravidla a procesy, transparentnost vůči všem, kdo s AI přicházejí do kontaktu, a právní rámec, který je v pohybu — 9. prosince 2026 vstupují v platnost nové požadavky v rámci AI Actu.
Kiwi.com ukázalo, jak to vypadá v praxi: šest AI agentů pokrývajících programování, product management, business analýzu, security, knowledge base a finance, každý s více než stovkou subrolí a specializací. Funguje to, ale je to postavené na organizační struktuře, jasném kontextu a odpovědnostech.
Co z toho plyne pro praxi
Data z konference nejsou překvapivá — do produkce se dostane jen 10–20 % AI pilotů. Ale to není důvod ke skepsi. Je to přesně ta mezera, kde se dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti.
Firmy, které teď investují do správných věcí — kompetencí lidí, funkční governance a jasné představy o tom, jakou organizací chtějí být — budou ty, které z tohoto období vytěží nejvíc.
Pokud řešíte, jak AI adopci ve vaší firmě posunout od experimentů k měřitelnému dopadu, rádi si o tom s vámi promluvíme.
