Upravit stránku

Počátky se datují do roku 1969 kdy vědec a psycholog Hebert A. Simon tento kognitivní postup popsal v knize The Sciences of Artifical a v roce 1973 se tento postup objevil v knize Roberta McKima Experiences in Visual Thinking. Herbert A. Simon definoval design jako transformaci existujících podmínek do preferovaných. Design Thinking je tedy orientován na lepší budoucnost. Na rozdíl od kritického myšlení, které je spojeno s procesem analýzy a rozkladu, je Design Thinking procesem vytváření nápadů. Každý člověk je v něm chápán jako designér, tato metodologie se totiž dá aplikovat při řešení řady problémů z různých odvětví lidské činnosti. Nejvíce proslavila Design Thinking společnost IDEO, kterou v roce 1991 založil absolvent Stanfordské univerzity David Kelley a která Design Thinking dále rozvíjela. Historie a přehled Design Thinkingu:

  • Herbert A. Simon definuje sedm klíčových kroků: Definování, Výzkum, Vytváření nápadů, Prototypizování, Výběr, Implementace a Učení.
  • Institut Design Thinkingu na Stanfordské univerzitě definuje pět fází: 1, Empatie (Empathize) 2, Definování (Define) 3, Vytváření nápadů (Ideate) 4, Prototypizování (Prototype) 5, Testování (Test)
  • Firma IDEO pracuje v současnosti také s pětifázovým procesem: 1, Objevování (Discovery) 2, Interpretace (Interpretation) 3, Vytváření nápadů (Ideation) 4, Experimentace (Experimentation) 5, Evoluce (Evolution).
  • Firma Google využívá vlastní framework s názvem Design Sprint Kit, který má následující fáze: 1, Understand 2, Define 3, Sketch 4, Decide 5, Prototype 6, Validate
  • Taktéž společnost IBM má vlastní přístup s názvem Enerprise Design Thinking založený na podobných principech

Design Thinking prošel za posledních padesát let značnou evolucí a jedná se o framework nejen použitelný ale i úspěšný. Bez ohledu na vydavatele, názvy nebo počet fází má vždy společné základy a to porozumět řešenému problému a/nebo zákazníkovi, definovat problém, přijít z dostatečným množstvím nápadů jak definovaný problém řešit, prototypizovat řešení, testovat, získávat zpětnou vazbu a promítat získané informace do úprav výsledného řešení. Při jeho uplatnění bude vždy důležité výsledný framework a sadu metod brát jako flexibilní a adaptovat ho v závislosti na vašich cílech, řešených problémech, organizační kultuře a lidském faktoru.

Zdroje: